Syndrom vyhoření ...

    ... je definován a prožíván jako stav tělesného, citového a duševního vyčerpání, způsobeného dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou emocionálně mimořádně náročné. Tato emocionální náročnost vzniká nejčastěji spojením velkého očekávání a s dlouhodobými situačními stresy. 

Křivohlavý, 1998

Co bychom měli o syndromu vyhoření vědět

• Je tvořen řadou symptomů v oblasti psychické, fyzické a sociální - důraz je kladen více na psychické příznaky a způsoby chování než na tělesné příznaky.
• Je uváděn nejčastěji v souvislosti s výkonem určitého povolání, zejména s profesemi obsahujícími jako podstatnou složku pracovní náplně̌ „práci s lidmi“.
• Příznaky SV se vyskytují u jinak psychicky zcela zdravých lidí.
• Důsledky vyhoření se dostavují postupně. Vyhoření je dynamický jev, který má svůj zdroj, průběh a vyvrcholení. Probíhá ve fázích – jejich počet se různí dle psychologických přístupů.
• Ve své extrémní podobě SV představuje hraniční bod. Dostane-li se člověk  za něj, jeho schopnost zvládat požadavky, které na něj prostředí klade, je podstatně snížena.
• Vyhoření může být mimořádně bolestivým a tíživým zážitkem. Ale pokud se s ním moudře zachází, dá se překonat. Lidé, kteří své vyhoření takto zvládli, pokračují obvykle dál  lepším a plnějším životem – bohatším, než byl ten, v němž své vyhoření prožili.      

Příčiny syndromu vyhoření - rizikové situace

• výdej převažuje příjem
• vysoké emoční nasazení (angažovanost)
• nedostatek respektu, málo uznání a pochvaly
• narušené mezilidské vztahy, dlouhotrvající konflikty
• pocit bezmoci, nedostatečné nebo nejasné kompetence
• dlouhodobé přetížení  a nedostatek odpočinku
• opakovaný neúspěch či odmítnutí
• vysoké požadavky na úkor bolestných ztrát
• našponované termíny, důraz na přesnost a výkon
• nedostatek příležitostí k rozvoji tvůrčích schopností
• perfekcionalismus, vysoké nároky na sebe a svůj výkon
• problém říci NE
• dlouhodobý „boj s drakem“

Další rizikové skupiny a situace

• Syndrom vyhoření se netýká pouze zaměstnaných lidí, ale může se objevit také ve vztazích nebo v osobním životě.
• Příčinou SV může být nestandardní a dlouhodobě zátěžová situace  v rodině, např. péče o závislého člena rodiny (se zdravotním postižením, seniora, dlouhodobě či nevyléčitelně nemocného), drogová či jiná závislost v rodině, častá nemoc, nezaměstnanost člena rodiny, mateřství, rodičovství
• Častou příčinou SV jsou extrémní situace, kdy dochází ke kombinaci více zátěžových faktorů.
• Významným rizikem je neinformovanost o syndromu vyhoření  a možné prevenci.

Specifická rizika syndromu vyhoření u pečujících

• současně péče o zbytek rodiny
• zaměstnání
• absence odborného vzdělání či vnější pomoci
• minimální či negativní pozitivní zpětná vazba ze strany osoby, o kterou je pečováno
• problémy s materiálním zajištěním, složitá finanční nebo bytová situace
• další faktory

Psychické příznaky syndromu vyhoření

• celkové vyčerpání v oblasti emocionální a kognitivní
• převažující negativní naladění (deprese, frustrace, pocit smutku aj.)
• nepříjemný pocit ze snížené kvality práce
• pocit vlastní bezcennosti
• silný prožitek pocitu nedocenění, sebelítost
• pocity negativismu a lhostejnosti vůči blízkým osobám
• omezování/snižování činnosti, příklon ke stereotypu a rutině
• únik do fantazie
• problémy se soustředěním a zapamatováním

Tělesné příznaky syndromu vyhoření

• rychlá unavitelnost
• nespecifikovatelné bolesti různého druhu
• vegetativní obtíže, poruchy spánku, vysoký krevní tlak apod.
• riziko vzniku závislosti
• celková apatie, únava a ochablost

Příznaky v rovině mezilidských vztahů

• snížená schopnost nebo potřeba žít s druhými lidmi
• nechuť ke všemu, co souvisí s výkonem zaměstnání (péčí o blízkou osobu)
• nízká schopnost vcítit se do prožitků a pocitů druhých
• konflikty na pracovišti, popř. konflikty v oblasti soukromí

Kdy se vyhoření začíná objevovat

• Když se snažíme dělat stále více a přitom máme stále méně radosti z práce (péče).
• Když nám jdou druzí stále více na nervy.
• Když nám dělá potíže odlišovat osobnost lidí od jejich činnosti.
• Když jsme sáhli ke „své droze“, abychom situaci přežili.
• Když jsme znehybněli (ztratili sílu) ve chvíli, kdy jsme měli něco udělat.
• Když se cítíme jako řidič autobusu, který vozí děti do školy a říká: „ mám rád svůj autobus a cestu, po které jezdím, ale nesnáším všechny děti ve svém autobuse“.

Diagnostika

• V pomáhající profesi nebo v při péči o blízkého člověka bychom měli mít zpětnou vazbu - naslouchat lidem ve svém okolí (přátelům, příbuzným, kolegům, popř. odborníkům). 
• V určité fázi je pravděpodobné, že náš náhled na sebe sama bude zkreslený (můžeme nevidět svůj problém, nepřesně vyhodnotit autotest syndromu vyhoření apod.).
• Pozorujeme-li u sebe symptomy, je to vždy varovné znamení, které je dobré nepodceňovat.

Jak syndromu vyhoření předcházet

• Nepodceňujte příznaky a průvodní jevy vyhoření. Informujte se o rizicích.
• Naslouchejte svému tělu i psychice a včas „zatáhněte za brzdu“.
• Nesnažte se všechny problémy vyřešit sami. Zrevidujte, jaké zdroje pomoci máte k dispozici.
• Myslete na duševní hygienu. Pečujte o své soukromí, osobní život, tělesnou kondici,…, pěstujte koníčky a zájmy, dopřejte si dostatek odpočinku.
• Nebojte se sami sebe ptát, zda jste nejen na správném, ale i na svém místě.

Vyhořelí ve vašem okolí - několik rad, jak můžete pomoci

• Dávejte najevo, že si druhého ceníte
• Nezlehčujte problém
• Citlivě projevujte zájem
• Nevyčítejte, neprohlubujte pocit viny
• Nedávejte žádnou odpovědnost
• Nesnažte se “řešit“ problém
• Vyhýbejte se složitým rozebíráním problémů nebo příčin
• Nepoučujte, nekažte
• Pomozte postiženému přijít na jiné myšlenky
• Napište dopis, pohlednici, mail,…
• Nedomnívejte se, že na vás všechno záleží

Když to s vyhořením již hoří?

Nebojte se přiznat si problém a obrátit se na odborníky.
Můžete přitom využít našich služeb:

• Najdete nás v centru Prahy, objednat se můžete telefonicky či e-mailem.
• K dispozici je vám i naše soukromá Internetová poradna
• Ve všech případech Vám pomohou naši zkušení poradci.

Nabízíme vám také další další užitečné odkazy.

Literatura - pokud chcete vědět víc:

• KŘIVOHLAVÝ, J.. Hořet, ale nevyhořet. Kostelní vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012 
• KALLWASS, A.. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě. Praha: Portál, 2007
• STOCK, CH.: Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada, 2011
• MAROON, I.: Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků. Praha: Portál, 2012
• HONZÁK, R.: Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Praha: Vyšehrad, 2013
• GRUN, A.: Pracovat i žít. Napětí mezi profesním a osobním životem. Karmelitánské.nakl., 2006
• SCHMIDBAUER, W.: Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000
• KOPŘIVA, K.. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2006
• GRUHL, M, KORBACHER, H: Psychická odolnost v každodenním životě, Praha: Portál, 2013
• NZARE AGA, I.: Nenechte sebou manipulovat. Praha: Portál, 1999
• SCOTT, G: Průvodce náročnými pracovními vztahy, Praha: Portál, 2012
• MORSCHITZKY, H., Sator, S.: Když duše mluví řečí těla, Praha: Portál, 2010